Pohádka máje

Karel Plíhal

1:PrHodejná slečno, kF#oupím trochu citu,
nG#mehleďte, prosím, nD#7a váhu,
hEoďte mi klG#dimíče  Hod vašeho bG#7ytu,
nC#7ež zase ztratím odvahF#u.
2:Nechte tu rtěnku na toaletním stolku,
sundejte tu blond paruku,
je první máj a chci mít svoji holku,
vodit ji parkem za ruku.
R:Protože (třeba že) lD#m7áska je pěkná krG#m7atochvíle,
láska je kD#m7apka medu do čajG#7e,
co bylo čC#merné, rF#ázem změní v bHíléG#m 
a z králů dC#mělá lC#7okajF#e,
protože (třeba že) D#m7láska je dárek G#m7televize,
když nechá pD#m7auzu mezi pořadG#7y,
láska je zC#mápis v F#účetnické knHizeG#m,
láska je spC#mort, a kdF#o chce zůstat v lGize,
nesmí nic dHát, a vlastně: prD#moč takG#my, H 
když stačí bEavit dF#ivákHy.
3:Počkáte asi na lepšího lovce,
kam mám to vám vlízt? Na záda?
Já nejsem z těch, co pobloudilé ovce
zahání zpátky do stáda.
4:Chtěl jsem jen, vážně, koupit trochu citu,
a ne vás nechat se uzívat,
chvíli se projít městem za úsvitu
a pak si s vámi zazpívat.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:31:36.031+00:00
Výsledky hledání: